Tisková zpráva

Rektor: Absolventi berou víc než já

datum: 28.02.2006

WWW adresa: http://mfdnes.newtonit.cz

autor: LUCIE KUČEROVÁ

zdroj: Mladá fronta DNES

strana: 05

obsah zprávy:

Rektor: Absolventi berou víc než já
Od února vede Vysoké učení technické v Brně profesor Karel Rais. "Brno je
vysokoškolský unikát," říká

Brno - Už deset let působí na vysokých univerzitních postech. Když z
akademických výšin shlédne do učeben, vždycky ho příjemně překvapí studenti,
kteří chodí na přednášky. "Když mám šanci přednášet, beru to jako příjemné
duševní osvěžení," poznamenává Karel Rais. Od února řídí druhou největší
univerzitu v Brně -Vysoké učení technické.

* Kdybyste teď šel studovat, co by to bylo?

Pro studenty mám na tuto otázku nachystanou odpověď. Volil bych meziobor. Třeba
manažerskou informatiku, biomedicínské obory, mechatroniku.

* Lidé s takovým oborem pak snadno najdou uplatnění?

Ano. Takový člověk je cenný tím, že umí dva obory. Vždycky byli ceněni finanční
právníci a ekonomové se znalostí práva. Ale to neznamená, že nebudou potřeba
klasičtí strojaři, ba naopak. Strojařina se teď v regionu zvedá a s potěšením
sleduji, když se firmy jako TOS Kuřim s novým majitelem staví na nohy.

* A stahují vám vaše absolventy. Nemáte problém, aby vám někdo z těch šikovných
zůstal na škole a učil?

Náš pedagogický sbor je teď relativně starý. Je potřeba školu omladit a dát
doktorandům perspektivu, aby věděli, že má smysl na škole zůstat. Měl jsem
doktoranda a ten skončil v Abú Zabí (hlavní město Spojených arabských emirátů -
pozn. red). Potřeboval peníze na bydlení a dnes už si zvykl na určitý životní
standard, který je rozhodně vyšší než u učitele na vysoké škole.

* Mohou si tedy ti, kteří na škole zůstanou, vůbec slušně vydělat?

Myslím, že ano. Nikdo jim sice nedonese na zlatém tácku výplatu, ale mohou
dosáhnout na granty. Někteří si opravdu vydělají, ale za cenu, že pracují o
sobotách a nedělích a bez dovolených. Přesto jsou rádi. Ale to, že to dělají po
nocích, asi není v pořádku. Není normální, aby si ve stabilní společnosti
západního typu vydělal pumpař násobně víc než docent na vysoké škole.

* Když už jsme u těch peněz, co škola? Také si část peněz získá sama?

Co dostáváme od ministerstva, někdy nestačí ani na mzdy. Hledáme proto další
zdroje, třeba spolupracujeme se zahraničními univerzitami na různých projektech.

* Jak moc jste tedy soběstační?

Vloni jsme se nechali zhodnotit Evropskou asociací univerzit. Naše úspěšné
fakulty jsou schopné získat do rozpočtu 25 i 30 procent mimo to, co nám dává
vláda na pedagogiku a na výzkum. Bohužel všechny fakulty nejsou úspěšné. To se
pak odráží i v tom, co si lidé odnáší domů ve výplatě.

* Zrovna nejlépe na tom není fakulta architektury, že?

Odpověděla jste za mě. Já jsem chtěl jsem mluvit o těch úspěšných.

* Klidně mluvte.

Úspěšné jsou tradiční technické fakulty - elektrotechnika, strojní inženýři a
stavaři. K architektuře bych snad jen dodal, že dnes nemají ani děkana. Jak není
velení, může se to odrazit i v problémech s financováním.

* Bude se podíl peněz, které získáte na sebe sami, dál zvyšovat?

Musí. Nám nic jiného nezbývá. Ale fakulty na to mohou jít různě, třeba pořádat
kurzy v oborech, o které je zájem, získávat granty z Evropské unie a tak dál.

Brněnské školy se domluví. To v Praze neexistuje

* V Brně dnes studuje na vysokých školách šedesát tisíc lidí. Je to pro město
velký benefit?

Obrovský. Brno má řadu až evropských jedinečností a jedna z nich je ta, že
brněnské univerzity jsou spolu schopny komunikovat a spolupracovat v Brněnském
centru evropských studií. To je věc, která by třeba v Praze byla nemožná.
Pražské univerzity zase cítí, že když se šest univerzit z Brna dá dohromady, je
to soupeř a síla, kterou musí brát v potaz.

* Jak se ta síla projevuje?

Je například zcela unikátní, aby technika spolupracovala s právnickou fakultou
na společných ekonomickoprávních studiích. A takových příkladů máme v Brně
spousty. Přírodovědecká fakulta s fakultou strojního inženýrství, lékařská
fakulta s elektrofakultou. Pro studenty je to cenné.

* Ona je to trochu ohraná otázka, ale může se univerzitní Brno stát malým
Silicon Valley?

Myslím, že v jistém směru už jím je. Podívejte na GiTy. To je obrovská firma s
těsnými vazbami na univerzity, Girstlovi vysoké školy podporují. Těžko
spočítáte, kolik je v Brně firem navázaných na univerzitní zázemí. Namátkou
podnikatel roku (majitel Student Agency Radim Jančura -pozn. red.) je náš
absolvent.

* Jančura ostatně říká, že vaši školu flákal...

Také jsem se nad tím usmíval, když říkal, že na elektrotechnické fakultě se
vymlouval na podnikatelskou a naopak. Ono není smyslem hry, aby všichni seděli
ve škole, ale aby něco uměli. Rozhodující jsou výsledky.

* Brno zasáhl boom investic. Co na příchozí firmy říkáte?

Jsem rád, že přicházejí jiné firmy, než které jsme viděli v devadesátých letech.
Ty potřebovaly pár desítek žen z domácnosti na sestavování elektronických
součástek, a jakmile zjistily, že náklady rychle rostou, přestěhovaly se na
Ukrajinu. Takto zřejmě obejdou zeměkouli a skončí někde v Asii. Teď sem ale
směřuje úplně jiný druh firem a to je velmi dobře.

* Máte na ně na VUT nějaké kontakty?

Ty firmy velmi době ví, jaké je zde univerzitní zázemí. Často přes zástupce z
CzechInvestu jednají s vedením školy, ještě než se rozhodnou sem přijít. A
zázemí škol nacházejí v Brně velmi dobré. Když máte desítky tisíc studentů, ty
špičkové rozhodně najdete snáz, než kdyby jich tu studovalo pár set.

* Vytvoříte na technice pro takové firmy zaměstnance na míru?

Například pro bakalářské studium platí, že reagujeme na požadavky velkých
stavebních firem. Podle nich pak upravujeme některé předměty.

* Takovému "absolventovi na míru" se pak v práci daří, nebo má potíže?

To zjišťujeme každý rok v dotaznících. V devadesátých letech si absolventi
stěžovali na počítačovou negramotnost, ale to se s enormním nárůstem počítačů
vyřešilo. Dnes naříkají na neznalost jazyků, ale také na takzvané soft skills.

* Což jsou třeba schopnosti vyjednávat či komunikovat...

On si na škole každý chce učit svoje teoretické předměty. A pak vám naráz v
podniku řeknou, že potřebují, aby byl člověk schopný dojednat smlouvu, poznal,
že je v pořádku, dokázal si zorganizovat svůj čas a zvládal stres. Chci, abychom
to reflektovali. Ale to je možná úkol na dalších pět let, aby ten problém
vymizel.

* A co vaši absolventi odpovídají na otázku, jak se jim hledala práce?

Určitě budou vždy tři procenta nespokojených, tři procenta nadšených a zbytek se
rozprostře někde uprostřed. Podstatné je, kam se to posouvá. Zde si myslím, že o
naše absolventy zájem je. I když nám samozřejmě většinou odpovídají ti úspěšní,
kteří se rádi pochlubí, a možná je to tímto poněkud zkreslené. Ale někdy i
jejich finanční ohodnocení vypadá velmi dobře.

* Co to znamená?

V těch extrémech je to rozhodně víc, než beru já nebo mí kolegové. A to je
dobře.
***

* Karel Rais věk: 56 let rodina: ženatý, dvě děti vzdělání: studoval samočinné
počítače na Fakultě elektrotechniky VUT, profesuru získal v oboru odvětvová
ekonomika a management. Na univerzitě v Nottinghamu (Velká Británie) získal
titul MBA kariéra: deset let působí ve vysokých funkcích na VUT: byl děkanem
fakulty podnikatelské, prorektorem pro strategický rozvoj, techniku řídí od
února

Foto popis| NOVÝ REKTOR VUT. Při slavnostní inauguraci Karel Rais převzal
rektorský řetěz po předchozím šéfovi brněnského vysokého učení technického Janu Vrbkovi.
Foto autor| FOTO: MAFA - RADEK MIČA

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava
NEWTON Information Technology, s. r. o. Copyright (c) 2003
Zdrojem zpráv je MFDNES, MAFRA, a.s. Copyright (c) 2003

zveřejněno dne: 09.02.2012