Slavnostní představení experimentů pro misi Aleše Svobody – ICARUS ARMOR Next Gen mezi vybranými

21. října 2025 byly v rámci festivalu Czech Space Week slavnostně oznámeny české vědecké a technologické experimenty, které poletí na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci historické mise českého astronauta Aleše Svobody. Patří mezi ně i projekt ICARUS ARMOR Next Gen, který koordinuje Vysoké učení technické v Brně (VUT). Tisková konference proběhla v Lichtenštejnském paláci za účasti ministra dopravy Martina Kupky, a to v rámci sekce Space2Business, kterou společně pořádalo Ministerstvo dopravy ČR a CzechInvest.

Přehled zapojených institucí do experimentu ICARUS ARMOR Next Gen.

Do výběrového procesu se přihlásilo celkem 70 návrhů experimentů, které nejprve hodnotila Evropská kosmická agentura (ESA) z hlediska technické proveditelnosti, vědeckého přínosu a finanční náročnosti. Následně český odborný výbor posuzoval jejich strategický význam, přínos pro vědeckou komunitu a veřejnost. Z těchto návrhů bylo včetně ICARUS ARMOR Next Gen vybráno 13 experimentů, které vytvoří vyvážené zastoupení různých oblastí výzkumu – od fyzikálních věd přes studium fyziologie člověka až po projekty určené pro žáky a studenty všech stupňů škol.

„Výběr našeho experimentu k přípravě až do fáze „Ready to Fly“ (tj. dokončení předletové kvalifikace a připravenost k integraci na palubu ISS) je pro náš tým velká čest. V úzké spolupráci s prof. Mathiasem Basnerem chceme výrazně posunout poznání, jak zvládnout období adaptace astronauta na podmínky mikrogravitace s co nejmenším propadem kognitivní výkonnosti,“ uvedl Vratislav Šálený, vědecký garant experimentu, který projekt na slavnostním vyhlášení také představil.

Podmínky, kterým je člověk během letu a pobytu ve vesmíru vystaven, představují pro organismus mimořádnou zátěž a mohou vyvolávat stresové reakce. Tyto reakce se projevují změnami hormonů, jako je kortizol nebo adrenalin, jejichž přítomnost a koncentraci lze neinvazivně sledovat například analýzou slin. Aleš Svoboda tak bude na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) odebírat sliny a následná analýza se provede až po návratu. Ke správnému porovnání vzorků je však potřeba začít s odběrem na Zemi ještě před odletem. 

Na experimentu ICARUS ARMOR Next Gen se tak z VUT kromě Ústavu biomedicínského inženýrství a Ústavu mikroelektroniky z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT VUT) podílí také Ústav fyzikální a spotřební chemie z Fakulty chemické (FCH VUT).

„Špičkový časově rozlišený spektrofluorimetr na Fakultě chemické VUT slouží k optimalizaci procesu a verifikaci výsledků fotolýzy slin. Přístroj je schopný stanovit koncentrace látek ve slinách a jejich fotolýzním produktu v řádech desítek pikomol na litr (ppt, parts per trillion) a identifikovat je pomocí jejich doby vyhasínání jejich fluorescence (typicky nanosekundy s rozlišením 1 ps),“ popisuje Filip Mravec z Ústavu fyzikální a spotřební chemie FCH VUT, který se na projektu podílí od jeho počátků.

POPIS PROJEKTU ICARUS ARMOR NEXT GEN
Projekt ICARUS ARMOR Next Gen vyvíjí digitální dvojče astronauta, které dokáže predikovat jeho kognitivní výkon při kumulativním stresu. Model kombinuje data o fyziologických a psychických reakcích na faktory jako vysoké přetížení při startu, mikrogravitace a dlouhodobý stres ve vesmíru. Využívá přitom i poznatky z Mise Zero-G, kde byly sledovány stresové reakce účastníků pomocí neinvazivního odběru slin. Na základě těchto dat dokáže model odhadnout odolnost vůči stresu, rychlost regenerace a optimalizovat pracovní a odpočinkové režimy, čímž zvyšuje bezpečnost i výkon astronautů a přispívá k pochopení vlivu extrémního stresu na lidský organismus.

 

---

Odpovědná osoba	Ing. Zdeňka Koubová
Datum publikování	22.10.2025