Jana Drbohlavová: Čipy jsou všude kolem nás

Zástupkyně ředitele Českého polovodičového centra (CSC) Jana Drbohlavová má za sebou zajímavou cestu ze severní Moravy přes Prahu a Brno až do Bruselu, kde šest let působila v Evropské komisi. V červenci 2023 se vrátila do Brna, aby pomáhala budovat centrum kompetence pro polovodičové technologie, které má ambici zařadit Českou republiku na mapu evropských lídrů v této klíčové oblasti.


Jana Drbohlavová, zástupkyně ředitele Českého polovodičového centra (CSC). | Autor: Jakub Rozboud

OD KOORDINÁTORKY K ZÁSTUPKYNI ŘEDITELE

Centrum funguje jako konsorcium šesti partnerů. Kromě VUT jsou to JIC, Codasip, Český národní polovodičový klastr (všichni sídlící v Brně), dále ČVUT a společnost onsemi z Rožnova pod Radhoštěm.

CESTA PŘES BRUSEL K POLOVODIČŮM 

Janina profesní cesta je neobvyklá. Původně vystudovaná fyzikální chemička odjela jako vyslaný národní expert do Bruselu na rok se synem, nakonec tam zůstala šest let. Během působení v Evropské komisi byla u zrodu Evropského aktu o čipech jako pozorovatel z Generálního ředitelství pro výzkum a inovace.

„V té době už jsme spolupracovali na dálku se Stanislavem Černým (prezident Českého národního polovodičového klastru, pozn. redakce) a s Davidem Uhlířem z JIC. Jednou za čas jsme se scházeli jako “platforma pro polovodiče” a po mém návratu jsme začali intenzivně pracovat na vzniku centra kompetence," vzpomíná.

Evropský akt o čipech se stavěl na třech pilířích: iniciativa Čipy pro Evropu, podpora vzniku infrastruktury first-of-a-kind v Evropě včetně budování nových výrobních linek, a zajištění bezpečnosti dodávek v případě krize podobné pandemii covidu-19.

PROČ JSOU ČIPY TAK DŮLEŽITÉ?

„Čipy jsou všude," zdůrazňuje Jana Drbohlavová. „Potřebujeme je do mobilů, praček, přes auta až po medicínu a kosmický vývoj. Každý potřebuje jiné čipy z hlediska náročnosti na energii i vývoj." Připomíná, že v době pandemie chyběly například čipy do aut na stahování okýnek.

Evropa má podle ní velký potenciál ve fabless sektoru – tedy v návrhu čipů. „ Zatímco celosvětový obrat v odvětví návrhu čipů se za posledních 10 let zvýšil o 170 %, podíl v Evropě klesl z 10 % na 7 %. Evropa proto musí výrazně zvýšit počet fabless společností i počet zaměstnanců v oblasti návrhu čipů, aby si udržela svůj význam na světovém trhu. Cílem je dvacetiprocentní nárůst celkového podílu Evropy na globální produkci čipů."

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE A SILICON EUROPE

Czech National Semiconductor Cluster (CNSC) je členem aliance Silicon Europe, která sdružuje dvanáct klastrů. „Je to velmi silné spojení technologických znalostí a zdrojů předních evropských výzkumných ústavů a firem, které významně podporuje iniciativy Evropského aktu o čipech," vysvětluje. Zvláště úzká je spolupráce CNSC se Silicon Saxony, Minalogic a Silicon Alps.

Jihomoravský kraj je také členem Evropské aliance polovodičových regionů (European Semiconductor Regions Alliance, ESRA) společně se Zlínským krajem (kde působí onsemi a Univerzita Tomáše Bati) a Plzeňským krajem (s výkonovou elektronikou na Západočeské univerzitě).

OD AUTOMOTIVE PO MEDICÍNU

Centrum kompetence si jako perspektivní oblasti zvolilo několik sektorů. „Automotive je jedna z oblastí, a rovnou při otevírání centra v dubnu 2025 jsme si firmy z této oblasti pozvali na pilotní workshop. Podobná setkání bychom rádi provedli i s dalšími odvětvími jako cybersecurity, energy, defense nebo medicína," plánuje Jana Drbohlavová. Čipy v medicíně nejsou jen přístroje na operačním sále. „Jsou to také technologie, které mohou pomoci při zobrazování, senzory, moderní neinvazivní metody," doplňuje.

KUCHAŘKA PRO ČIPY A PRÁCE SE ŠKOLAMI

Jana Drbohlavová na FEKTu vyučovala předmět Praktická chemie pro elektrotechniky. „Viděla jsem, že studentům chybí celé know-how z oblasti chemie, mají z chemické laboratoře strach a bojí se mnohdy smíchat jednotlivé látky," vysvětluje, proč předmět zavedli.

S kolegy (Imrich Gablech, Jan Brodský) vytvořila také přednášku nazvanou „Kuchařka pro čipy", která přibližuje procesy přípravy čipů od oxidace křemíkové desky po různé litografické úpravy. „Kolegyně Veronika Junasová ji navíc doplnila o zábavný prvek pro střední školu, kde použila rozebranou policejní stanici Lega mého syna, aby mohla studentům prakticky ukázat, jak se jednotlivé vrstvy připravují a leptají," usmívá se.

Centrum takto pomáhá naplnit akční plán pro aktivní vystoupení VUT a ČVUT s přednáškami minimálně na padesáti středních školách nejen z Jihomoravského kraje. „S kolegy jsem jela i na svou alma mater, na Gymnázium do Vítkova, a Verča (Veronika Junasová, pozn. autorky) odjela do Banské Bystrice na Slovensko."

EVROPSKÁ SÍŤ CENTER KOMPETENCE

Centrum je součástí sítě třiceti center kompetence po Evropě (aCCCess), které mají zajistit pomoc malým a středním podnikům napříč celou EU. „Když například firma z Malty potřebuje kompetenci ohledně RISC-V nebo něčeho, co jim chybí, může se obrátit na naše centrum, které školení na tuto technologii poskytuje. A naopak, když bychom my potřebovali řešit něco, co není naší primární oblastí, obrátíme se na evropská centra zase my," popisuje princip spolupráce.

BRNO JAKO ZELENÉ MĚSTO

Pro svůj život si Jana Drbohlavová zvolila brněnské Žabovřesky. „Brno považuji za velmi zelené město," říká. S kolegyní dokonce pěstují rajčata a papriky na FEKTu. Jak se jí daří skloubit rodinný život s péčí o dvě děti s postem vědkyně a představitelky polovodičového sektoru v České republice? „Žádného klienta nemůžeme nechat na holičkách," směje se a dodává, že otevřená komunikace a vzájemná podpora jsou pro ni klíčové nejen v práci, ale i v životě.

Článek vyšel v časopise Události na VUT 1-2025/2026, str. 40.
Autorka: Zdeňka Koubová

 

---

Odpovědná osoba	Ing. Zdeňka Koubová
Datum publikování	21.10.2025