Experiment vědců a absolventů VUT uspěl ve výběru pro misi českého astronauta na ISS

Mezi 14 špičkovými experimenty, které vybralo Ministerstvo dopravy pro chystanou vesmírnou misi českého astronauta Aleše Svobody koncem roku 2027, je také ICARUS ARMOR NEXT GEN, projekt zaměřený na vývoj modelu digitálního dvojčete pro predikci kognitivního výkonu astronautů při kumulativním stresu. Koordinaci projektu má na starosti Vratislav Šálený, koordinátor pro vesmírný výzkum VUT a podílí se na něm vědci z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT (FEKT VUT) a Fakulty chemické VUT (FCH VUT) spolu s dalšími členy konsorcia CAERPIN.

„Z výsledku jsme nadšeni. Je to skvělý úspěch nejen pro náš tým, ale pro celé VUT, kde je mezi studujícími stále větší zájem o vesmírné technologie. Věříme také, že náš projekt má potenciál být velkou motivací pro současné i budoucí studenty techniky,“ uvedl za tým vývojářů Vratislav Šálený a pokračoval. „Je před námi ještě mnoho práce. Čeká nás jednání s Evropskou kosmickou agenturou, které povede k uzavření kontraktu na realizaci experimentu. Ten by měl být připraven ještě před misí Aleše Svobody a předpokládáme, že s ohledem na různá fyzikální, technická, provozní či bezpečnostní omezení jej bude ještě nutné dále upravovat. Příprava experimentu zahrnuje i testování v NASTAR Center v USA nebo obdobném centru v Evropě, kde využijeme centrifugu, která umožňuje přesné simulace působení přetížení na lidský organismus pro více typů raketových nosičů. Profil vysokého přetížení působící na astronauta během letu raketovým nosičem a následná mikrogravitace jsou podstatnou částí celkové kumulativní stresové zátěže ovlivňující jeho kognitivní výkon v následujících hodinách a dnech.“

Sadu dat z působení stresu v extrémních vnějších podmínkách – konkrétně v mikrogravitaci – již řešitelé projektu získali díky možnosti být součástí Mise Zero-G, která navštívila Českou republiku před několika týdny. Výjimečný experiment spočíval v neinvazivním odběru slin účastníků k ověření působení stresu ve stavu beztíže. Na vyhodnocení vzorků se podíleli i vědci z FCH VUT. Získaná data otevírají cestu k vytvoření vůbec prvního vědeckého datového souboru svého druhu, zaměřeného na vliv mikrogravitace na mladé astronauty ve výcviku.

„Ze vzorků z mise Zero-G se podařilo stanovit míru stresového zatížení (stres skóre, pozn. red.) pro jednotlivé účastníky v průběhu letu a rovněž i úroveň jejich zotavování (zotavovací skóre, pozn. red.) po proběhlém stresu. Výsledky jsme srovnávali s údaji v relaxovaném stavu každého účastníka mise a získané parametry poukázaly na jedince, kteří jsou vůči stresu více odolní a zotavují se velmi rychle,“ vysvětlil Filip Mravec z Ústavu fyzikální a spotřební chemie FCH VUT.

Úvodní vyhodnocení výsledků experimentu z průběhu Mise Zero-G nabízí web konsorcia CAERPIN (Czech Aerospace Research Institute). Právě členové konsorcia CAERPIN – FCH VUT, FEKT VUT, Mendelova univerzita v Brně spolu se společnostmi UptimAI (její zakladatelé M. Kubíček a T. Koutník jsou absolventy Leteckého ústavu FSI VUT, pozn. red.) a Lightly Technologies patří mezi hlavní aktéry projektu ICARUS ARMOR NEXT GEN.

Také spolupráce s týmem kadetů a kadetek Mise Zero-G, vedeným Janem Spratkem z Planetárium Praha a Vzdělávací kanceláře Evropské kosmické agentury ESERO Česká republika, nekončí. „Ještě letos na konci května bude náš tým odebírat vzorky slin při jejich výcviku přístrojového potápění a opět z nich vyhodnocovat stresové reakce. O výsledcích budeme informovat,“ sdělil Šálený.

Další informace o průběhu výběru a vybraných experimentech pro misi astronauta Aleše Svobody jsou k dispozici na webu Ministerstva dopravy.

Související články:

Mise Zero-G: Odolnost ve stavu beztíže ověřoval experiment s účastí VUT

Rektor VUT na zahájení vesmírného projektu: Je třeba, aby mladí lidé snili

Klimatická komora prověřila i astronauta v záloze

Zdroj: vut.cz

 

---

Odpovědná osoba	Ing. et Ing. arch. Jana Němcová
Datum publikování	12.05.2025