Studentská vesmírná konference na VUT přilákala rekordní počet účastníků

Tři největší brněnské univerzity pokračují v pořádání Brno Space Student Conference zaměřené na rychle rostoucí vesmírné odvětví. Třetí ročník putovní akce tentokrát udělal zastávku na rektorátu Vysokého učení technického v Brně, kam přilákal rekordních 130 účastníků. Celodenní program nabídl čtyři bloky, které zahrnovaly přednášky o studentských vesmírných projektech a aktivitách, systémovém inženýrství, o vědeckých experimentech na oběžné dráze Země nebo prezentace vesmírných firem. Závěr akce obohatily poster session a networking. Konference se konala 16. dubna pod záštitou rektorů všech zapojených univerzit.

Brno Space Student Conference 2025. | Autor: Václav Koníček

„Děkuji všem, kteří se na akci podíleli, ať už to byli pořadatelé, účastníci, přednášející nebo sponzoři. Všichni vytvořili skvělou atmosféru a potvrdili, že space aplikace mají v Brně místo a hlavně skvělou budoucnost,“ uvedl za organizační tým Pavel Pořízka z VUT a ocenil, jak se daří akci rozvíjet: „Je vidět, že se konference dostala na další úroveň. Nejen že se od prvního ročníku zvýšil počet zapojených studentů a dalších účastníků z 50 na letošních 130, ale také vnímáme zvýšenou podporu fakult a univerzit. Poskytnutá záštita rektorů všech tří univerzit je toho důkazem.“

Účastníky přivítal rektor VUT Ladislav Janíček. Vedle něj Pavel Pořízka z organizačního týmu. | Autor: Václav Koníček

Zástupci z FEKT

Dominik Klement, vedoucí studentského týmu YSpace sídlícího na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT (FEKT VUT), představil dvě stěžejní mise, které tým připravuje. Mise KOSTKA má být prvním českým studentským satelitem, který poletí na oběžnou dráhu. Cílem je testování komunikačního modulu, který má sloužit k usnadnění přenosu dat mezi dvěma vzdálenými pozemními stanicemi. Navíc KOSTKA také slouží jako přípravná mise pro větší a náročnější misi CIMER, kterou YSpace připravuje společně s Mendelovou univerzitou. Klement také přiblížil úspěch tohoto projektu při výběru do ESA programu Fly Your Satellite! Design Booster.

Dominik Klement ze studentského týmu YSpace představil chystané mise. | Autor: Václav Koníček

Roman Maršálek z Ústavu radioelektroniky zastupoval oblast satelitních komunikací. Účastníkům konference nabídl pohled na využití nejnovější generace bezdrátových systémů 5G ve vesmírném prostoru a související technické výzvy. Ze stejného ústavu pochází Aleš Povalač, který se ohlédl za zahraničními experimentálními misemi, například americkou PSAT-2 nebo španělskou URESAT 1, pro které s kolegy konstruoval radioamatérské SSTV kamery pro přenos obrazové informace na krátkých rádiových vlnách. Lukáš Fujcik z Ústavu mikroelektroniky se ve svém vystoupení zaměřil na vývoj elektroniky pro vesmírné aplikace v rámci ESA Class One misí, které kladou velký důraz na spolehlivost a dlouhou životnost. Příkladem je meteorologický satelit ESA Metop – Second Generation, pro který tým Lukáše Fujcika navrhoval elektroniku řízení optického filtru kamerového systému.

Prezentace Romana Maršálka z Ústavu radioelektroniky FEKT VUT o využití systémů 5G ve vesmírném prostoru. | Autor: Václav Koníček

Prezentace Aleše Povalače z Ústavu radioelektroniky FEKT VUT. | Autor: Václav Koníček

Lukáš Fujcik z Ústavu mikroelektroniky FEKT VUT se zaměřil na vývoj elektroniky pro vesmírné aplikace. | Autor: Václav Koníček

Na vytvoření iontového motoru pro pohon satelitů na velmi nízké oběžné dráze Země se zbytkovou atmosférou (VLEO – Very low Earth orbit) pracuje doktorand Karel Juřík z Ústavu teoretické a experimentální elektrotechniky FEKT VUT. Využívání VLEO pro satelitní mise je v řadě ohledů velmi výhodné, ať už kvůli spolehlivější komunikaci s nižší latencí nebo kvůli vyššímu rozlišení v případě využití satelitu ke snímkování. Výzvou je však rychlejší sestup obíhajícího tělesa do atmosféry Země a jeho možné předčasné zničení. Proto Juřík s kolegy hledá pro mise v prostředí VLEO vhodný pohon, který by tomu bránil. Možností je koncept satelitu s přídavným zařízením, které dokáže sbírat částice zbytkové atmosféry Země a díky jejich stlačení vyvolat zapálení plazmatu a generování iontů, které umožní zrychlení.

Karel Juřík z Ústavu teoretické a experimentální elektrotechniky FEKT VUT. S týmem vyvíjí pohon satelitů na velmi nízké oběžné dráze Země. | Autor: Václav Koníček

Redakčně kráceno pro účely FEKT - více informací na VUT.cz.
Autor: Petr Kubíček